Poslouchejte
co chcete a kdy chcete
Prvního května se u nás neslaví jen Svátek práce. Pro mnoho lidí je to především den lásky, kdy vyrážejí do přírody nebo parků s jediným cílem – políbit svou lásku pod rozkvetlou třešní. Kde se tahle krásná tradice vlastně vzala? A co se stane, když ji nestihnete?
Bílý květ, jarní dech a polibek
Zvyk líbat se pod rozkvetlou třešní na prvního května je u nás natolik zakořeněný, že už ho bereme téměř jako samozřejmost. Ale málokdo ví, že tahle romantická chvíle má za sebou dlouhou cestu napříč českou historií.
Její kořeny sahají až k pohanským Slovanům, kteří oslavovali příchod jara jako čas plodnosti, života a obnovy. Stromy byly v jejich víře posvátné – a právě ty kvetoucí symbolizovaly nový začátek. Třešně, jabloně nebo švestky byly nejen zdrojem plodů, ale také symbolem ženskosti, krásy a čistoty.
Proč právě třešeň?
Třešně kvetou jen krátce, ale intenzivně. Jejich sněhobílé květy působí křehce a pomíjivě – stejně jako jarní lásky. Právě tato krása „na chvíli“ je to, co dává polibku pod třešní zvláštní kouzlo. Lidová víra praví, že dívka políbená pod třešní zůstane krásná a přitažlivá po celý rok.
A pokud se žádný polibek nekoná? Podle některých tradic prý hrozí, že dívka „uschne“ – tedy zůstane bez lásky. Berme to ale s úsměvem. Hlavní je myšlenka – oslavit jaro, přírodu a vzájemnou náklonnost.
Básník, který dal květnu duši
Velkou roli v popularizaci dne lásky sehrál Karel Hynek Mácha a jeho slavná báseň Máj. I když se v ní o třešních nemluví přímo, propojení lásky, vášně a jarní přírody se stalo neodmyslitelnou součástí české kultury.
V devatenáctém století navíc nastala renesance lidových zvyků – a líbání pod třešní se stalo jakousi poetickou oslavou jara. Od té doby se každoročně vydávají zamilované dvojice do sadů, parků a na kopečky, aby si svůj polibek pod květem nenechaly ujít.
A když třešeň odkvetla?
Pokud nestihnete políbit svou drahou polovičku právě pod třešní, nezoufejte. Láska není závislá na botanickém kalendáři. Květoucí jabloň, švestka nebo i šeřík vám může posloužit stejně dobře – důležité je sdílet chvíli, ne jen přesný druh stromu.
Jen malá poznámka na závěr – pod stromem, který nekvete, se podle tradice nelíbá! To prý přináší smůlu… Tak se raději rozhlédněte, jestli už květy náhodou neopadaly.
Poslechněte si náš speciální rozhlasový vstup 👉https://www.radiovy.cz/radio/68133272d60fa